Na počátku nultých let působila hudba Sad Harmony jako zjevení. Nezaměnitelná poetika, na metalové scéně do té doby nevídané postupy a odvaha propojit folklor s rockovou expresivitou způsobily, že kapela z Velké nad Veličkou začala vyčnívat už od prvních nahrávek. Jejich verze dagestánské lidové písně Tanya Pulkanova (The Guest An…) nebo horňácké Ode mlýna ke mlýnu se staly podpisem, který byl nenapodobitelný.

Debut Elektrula (2000) vydaný u Redblacku Sad Harmony vystřelil mezi nejpozoruhodnější domácí projekty své doby. Navázal na úspěšné demo Astray a výrazný, odvážně pojatý cover Můj hejtmane na tribute Master’s Hammer. V té době kapela hrála v klubech od Aše po Humenné, opakovaně vystoupila na Brutal Assaultu a předskakovala i svým někdejším inspirátorům Paradise Lost.

Nahrávky Tête-à-Tête (2002) a Somnambul (2006) ukázaly další posun – od folklorního podhoubí směrem k poctivé, strukturované rockové tvorbě. Somnambul dodnes působí jako vyzrálá nahrávka s výraznou atmosférou, kterou spoluutvářely Skunyho texty plné zasněnosti, melancholie i jihomoravské expresivity.

Krátce poté se však za kapelou zavřela voda. Odchod frontmana Skunyho a klávesáka Wavroně do projektu Shatoon znamenal zásadní zlom. Kapela ještě našla zpěvačku Štěfku, jejíž charisma dodalo hudbě jiný rozměr a přímočařejší výraz, a baskytaru na čas převzal Honza Grebík. V roce 2009 vzniklo třískladbové promo (The Weird, I’m Leaving, Poor Emotion), někdejší síla se ale už nevrátila. A pak přišlo mnoho let ticha.

Až v roce 2025 prolomil ledy Tomáš „Paramba“ Řeřucha, který kapelu přesvědčil k návratu na koncertní podia v původním složení a na kazetě znovu vydal demo Astray. To, co dlouho znělo jako nemožné, se stalo skutečností.

Sad Harmony dnes znovu tvoří:
Jiří „Skuny“ Sládek (zpěv, baskytara)
Johny Pleša (kytara)
Petr Sup (kytara)
Petr Bíla (bicí)

A hlavně: i po dvaceti letech znějí Sad Harmony nečekaně svěže – jejich hudba obstála ve zkoušce času. Přijďte se přesvědčit naživo. 

Chystané koncerty:
7. února – Zimní metal 2026, Velká nad Veličkou
30. května – Brněnská Bouře na Špilberku

A co bude dál? Jedná se jen o sentimentální ohlédnutí, nebo nový dech kapely, která kdysi měnila pravidla na domácí scéně? 

 

 

Svou výlučnost na české tvrdě-rockové scéně vymezili už debutem " Elektrula" (2000), zatímco následující šlapající rockovou deskou "Tete-A-Tete" (2002) oslovili ještě větší spektrum rockových alternativců a získali druhé místo v anketě tvrděrockových publicistů Břitva v kategorii "Album roku".

Dalším "papírovým" úspěchem kapely bylo třetí místo v anketě Břitva za album "Somnambul" (2006).