Melodie, agresivita, melancholie, zapálení pro věc. U nás melodeath nabývá nový rozměr.

Death metal nám dal agresivní projev, klasika jako Iron Maiden chytlavé melodie, Pink Floyd svou psychedelii, progresivní žánry možnost posunout extrémní hudbu dál. Žánrové zařazení nechť posoudí posluchač, protože termíny melodický death metal či death-progressive metal zcela nezahrnují vše, co je k slyšení. S různými tématy písní, počínaje historií a téměř filosofickými úvahami konče, tu jsme s naší kapkou do různorodého a nevyzpytatelného moře hudby.

Psal se podzim 2011. Listopad s sebou přinesl déšť, šerá oblaka a stíny a chlad se pomalu vkrádal do všech koutů pražských ulic. Bylo to v jednom z těch dní, kdy znuděná studentka FFUK prohledávala rubriku „Inzerce“ snad na všech rockových internetových portálech; nutno dodat, že spíše ze zvyku než ve víře v nalezení potenciálních spoluhráčů. Nicméně jednoho dne se štěstí usmálo i v melancholickém listopadu a předběžně se domluvila s podobně znuděným studentem ČVUT.

Po položení kytarového základu se prioritně řešily dvě věci – bicí a zkušebna, tudíž opět byly využity internetové inzerce a světe div se, po asi jen dvoutýdenním čekání a po několika peripetiích („sorry, nějak se mi tu ztrail tvůj mail!“ a nebo „nemůžu vás tři individua v černém pustit do zkušebny, protože vrátná = ředitel zeměkoule“) už scházela jenom baskytara, která byla přivlečena na počátku roku 2012.

Rok byl stráven ve zkušebně. Rok vznikaly naše prvotiny, které se s každou další skladbou stávaly techničtějšími a složitějšími. Rok jsme tvrdě dřeli. A konečně, v březnu 2013 jsme se dočkali prvního koncertu v rámci festivalu 3. Lékařské fakulty UK a o měsíc později jsme hlučili na strahovské SHOW. Během nedobrovolné letní pauzy nekoncertování a neskládání se přeci jen ještě našel čas na jedno vystoupení, a to v rámci soutěže Skutečná liga, kde jsme se z celkového počtu 300 kapel umístili na 82. příčce.

Čas letí, lidé se mění. Po dvou letech existence kapely se obměnil post baskytaristy v listopadu 2013, a nyní nadchází období intenzivních zkoušek a skládání nového materiálu.

NOXIST jsou tedy čtyři lidé, kteří se muzice věnují hlavně pro potěšení. Hudba je jediným světem, ve kterém jsme skutečně volní – my skládáme melodie, my určujeme rytmus, my vyprávíme příběh. A ač jsme područeni pomíjivosti světa a předmětem mnoha unáhlených závěrů, pěvce nikdy nikdo neumlčí.