Hudební těleso, jakým je Kalkata Band, budí takový respekt, že se k němu v dobách jeho největší slávy báli vyjadřovat i hudební kritici. Když dáme dohromady všechny ohlasy na jejich tvorbu, vyjde nám jediné. Posvátné ticho. Zatím nikdo (až na ojedinělé výjimky) nenašel odvahu, postavit se pravdě tváří v tvář a říct: TA HUDBA JE GENIÁLNÍ!

Některé jejich opusy hraničí s minimalismem, jiné se blíží dodekafonii tak, jak ji známe od věhlasného tvůrce tohoto žánru Arnolda Schönberga. Rytmická sekce využívá citlivě polyrytmické postupy. Harmonicky skupina těží ze soudobého jazzu i klasiky.

Po textové stránce je Kalkata Band ještě invenčnější. Mnohé texty-básně svou formou připomínají techniky východní poezie - minimalismus hudební se odráží v minimalismu slovním. Texty doslova přetékají hutnými metaforami a ve zkratce podávají zajímavé filosofické myšlenky. Povšimnout si toho můžeme např. u textu skladby Izolepička: "Má jediná lásko/izolepicí pásko/z tý mý jediný lásky/já nemám nikdy vrásky/a bez nadsázky". Doslova šílenství metafor, ostrá pointa a až surrealistické vidění nabízí druhá poloha bandu: "Zelená je louka/zelený je les/zelený je slunce/co teď leží na palouce/Zelený jsou mraky taky/zelený jsou baráky/zelený jsou všecky slunce/co teď ležej na palouce/Peprmintový likér je zelená". Naléhavá touha sdělit svůj životní postoj, ucelená a výrazná forma - to jsou devizy "hochů z Kalkaty".

Když k tomu všemu připočteme ještě originální vizuální prezentaci a příval energie, kterým zaplavují návštěvníky svých koncertů, je to vcelku jasný početní úkon. Tahle partička si na nic nehraje, je svá, originální.

v kapele se za léta ..ehm..."fungování" vystřídalo množství různých lidí i jiných zástupců živočišné říše, dnes však hrajeme v této podobě:

VAŠEK:bicí, hledání

VILÉM:kytara, úsměvy

PEPČA:basa, plovoucí rytmika

KUZMA:zpěv, djembe, hloupé řeči

MIREK:klarinet, zpěv, kytara, žízeň

MALIŇÁK:kytara, nakažlivé nemoci